Lukáš Pavlásek: Do okolí Hořovic jezdím s kamarády často na vandry

Ilustrační foto
Autor: Hořovický měšťan

Populární herec a komik Lukáš Pavlásek se v listopadu představí se svojí stand-up show Planeta slepic ve Společenském domě v Hořovicích. I proto jsme se rozhodli ho divákům představit trochu z jiné strany.

Předpokládám, že coby vystudovaný knihovník znáte románovou historku o tom, jak do ordinace lékaře vstoupí černě oděný muž v těžké depresi, který se „bojí lidí i sebe“. Odborník mu jako lék doporučí, aby se šel podívat do divadla na komika Deburaua. Jenže bledý návštěvník smutně řekne: „Já jsem Deburau, pane doktore.“ Jak to máte vy sám? Dokážete být veselý a vtipný, i když zrovna nejste „v práci“?
Jo dokážu, záleží samozřejmě, v jaké jste situaci. Ale obecně jsem rád mezi kamarády a tam je vždycky veselo. I se ženou se rádi společně smějeme. Humor a nadhled je základ všeho. Bez něj to v životě nejde.

Bavil jste ostatní už jako dítko školou povinné?
Bavil. Už jako dítě jsem dělal na táborech scénky pro ostatní a líbilo se mi, když se smáli. Pořádal jsem i doma představení pro rodinu a pro kamarády.

Čím nejvíc se vaše pódiová role liší od té, kterou „hrajete“ v běžném životě? A co naopak mají obě společné?
Jak říkám, já ve standupu nemám žádnou roli, tam mluvím sám za sebe, když začínalo Na stojáka, vystupoval jsem za různé postavy Joža Kysuckého, opilce Míru Zajíčka, malého Pavlíka, co ztratil ábíčko, písničkáře Chaveze Charkeze a další. Ale dávno, už víc než dvanáct let dělám standup ve svém civilním projevu. Žádné role.

Jste mimo jiné autorem celé řady knih. Na rozdíl od vystupování před lidmi, je psaní spíše introvertní záležitostí. Co vás baví víc? A odpočinete si spíše mezi lidmi, nebo když jste sám doma?
Ve mě jsou obě ty polohy, extrovertní i introvertní, tak se to ve mně střídá. Odpočinu si při obojem, pro mě je práce odpočinek, jsem rád mezi lidmi a jindy zas rád sám. Oboje má svoje, jsem rád, když se to vyvažuje.

Do Hořovic přijíždíte s představením Planeta slepic. Právě nástupci Kura domácího by měli dle vašich prognóz převzít po lidech vládu nad naší Zemí. Jaké jsou podle vás jejich předpoklady, aby se tak skutečně stalo?
To jen taková přesmyčka na název filmu Planeta opic, to představení je o naší civilizaci o lidstvu o nás o lidech, o životě, dozvíte se třeba, jaká největší moudra se dozvíte na sociálních sítích, proč jsou muži popeláři a ženy princezny, jak psát do internetových diskusí a co si nás myslí příroda a mimozemšťané a nakonec se dozvíme, který živočišný druh má největší šanci přežít lidstvo.

Máte nějaký vztah k Hořovicím?
Ano, moje teta co dělá rodokmen našeho rodu, zjistila, že na zámku v Hořovicích pracoval v devatenáctém století jeden náš předek, myslím jako správce nebo komorník. Dokonce jsme se tam byli před pár lety podívat a koukali jsme i do kroniky.

Jinak do okolí často jezdím s kamarády na vandry, takže přírodu kolem znám celkem dobře. A pak mám Hořovice spojené istím, že se tu narodil můj oblíbený básník Václav Hrabě a kdysi jsem tu byl na akci Hořovice Václava Hraběte, kterou uváděl Mirek Kovařík.

Vystupoval jste někdy v hořovickém Společenském domě? Kde nejblíže Hořovicím jste vystupoval? (Jel jste aspoň někdy kolem?)
Přímo v domě jsem myslím nevystupoval, ale v okolí jsem vystupoval třeba v Žebráku, v mnoha hospodách v menších vesnicích kolem Brd, pak na Dobříši, v Příbrami a i jinde. Ale ten Společenský dům znám, byl jsem v něm kdysi v patnácti letech na taneční zábavě, kde hrála kapela Brutus nebo Odyssea, to už nevím přesně.

Máte i hudební talent? Pokud ano, mohl byste znát hořovické harmoniky zn. Delicia, zahrál jste si na ni někdy? Nebo alternativně na kytaru vyrobenou v Hořovicích firmou NBE Corp?
Hraji na kytaru, zahraju na ní i na představení, na konci mám standupovou píseň. Ale na hořovickou kytaru jsem ještě nehrál, ale tu harmoniku sem myslím doma měl.

V Hořovicích se vyrábí či vyráběly docela známé výrobky, jako např. diáře, kalendáře (Obchodní tiskárny), kuchyňská kamna a vybavení kuchyní zn. Alba, vynikající rohlíky (Pekárny) a v neposlední řadě je zde i vyhlášená porodnice. Setkal jste se s něčím, použil či ochutnal něco v otázce zmíněné už dříve?
Znám samozřejmě pekárnu. Tak se těším, až přijedu, zahraju si na kytaru a na harmoniku a zavzpomínám na svého příbuzného ze zámku a na Václava Hraběte. Těším se.

Text byl převzat z Hořovického měšťana se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční.